Rubrika: Rodeisti Che!

Tento článek vznikl jako úvaha, a je to jen můj názor. Každopádně tipuju, že jste se každý na nějakém zájezdu s podobnými situacemi potkali.

prenášení na Store Ula

My holky na vodě to rozhodně nemáme jednoduchý. Chápu, že kluci se můžou domluvit a říct si, jedeme na víkend na vodu a „bez bab“. Ale tolik holek, aby jely bez chlápků, zase není, takže já se většinou účastním koedukovaných zájezdů:).  Jenže to už není „bez bab“ a některé kluky, či jejich polovičky (které jsou doma), to může odradit.

Evička jistí Káču

Přitom podle mě, když chtějí holky jezdit na vodě, musí si unést loď a dokázat se o sebe postarat (minimálně jako průměrný chlápek). V tu chvíli pak můžete přestat řešit nějaký rozdíly a na vodě se chovat jako rovnocenná partička. Slabší kajakář si něco přenese, někde je potřeba přetahovat lodě společně, tak je společně přetáhnete. No ne?

Kečup v akci

Jako uznávám, že někdy třeba můžou holky brečet nebo tak něco, no ale kteří kluci to nedělají. Ano nebrčí na vodě, ale jejich emoce se projevují jinak. Takže kolikrát i kluci umí na vodě udělat dusno. A někdy je potřeba si vzít na vodu tampóny, ale jiní zase potřebují mít v suchu cigarety. A oboje se do pelicasu vejde!

Letos v Norsku, jsme teda zkusili několik dní nedělat rozdíly mezi členkami a členy zájezdu a raději si říkali „ta jelita“. Fungovalo to. I když prý podle některých členů mají určitá jelita větší předpoklady ke smýčení než jiná:).

Jelita smýčí

Pak ovšem nastala na vodě situace, kdy jedno jelito z vedlejšího zájezdu zůstalo ve válci. Pádlera jsme v pohodě zachránili. A v playspotu se zůstala točit loď a postupně všechny vypadávající pěny. V tuto chvíli jsem musela uznat, že je rozdíl mezi členkami a členy zájezdu! Kdybyste totiž viděli oči kluků, jak zazářili. A jali se vymýšlet, jak loď a pěny dostat z válce. Byli jak u vytržení. Nadšení se prohlubovalo ještě víc, když loď vyplavala. A zbývalo pár pěn.

Člen plave

Troufám si tvrdit, že kdyby na vodě byla partička holek, nečekaly by hodinu a půl až vyplave poslední opěrka do boku. Už vůbec by netahaly z lesa nejrůznější klacíčky, klacky, kamínky a obrovský kameny. Kterýma se nejmenovaní členové snažili pěny zasáhnout. Ani by neházely laso vyrobené z házečky na pěnu 15×15 cm… Že, Kečupe!?

No řeku jsme teda jeli asi 5 hodin. Z toho 3 hodiny tahali pěny a byla to velká zábavaJ.  A hlavně já jsem pochopila, že prostě nejde nedělat rozdíly mezi členkami a členy zájezdu. Na druhou stranu si myslí, že jak s holkama, tak s klukama může být i zábava, ne?

Autor článku: Kača Mig.

Autoři fotek: Jirka Novák a Rosťa Starý